Manifest elektromobility

v České republice
prosinec 2012

Předmluva

Distribuční sítě, jejich spolehlivost, kapacita a náklady významně limitují rozvoj rozvinutých evropských ekonomik v nejbližší budoucnosti. Energetika zásadním způsobem přispívá k fungování ekonomiky a společnosti a k zajištění životní úrovně obyvatelstva. Tvoří páteřní síť státu, na které je závislá řada dalších oblastí – od průmyslu až po výkon správy státu, říká Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020. Také proto si mezi strategickými cíli Česká republika vytyčila závazek dosažení vyváženého energetického mixu (tj. vyvážený podíl pěti základních energetických komodit) a rozvoj inteligentních sítí, ekonomicky udržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zvyšování energetické účinnosti a úspor a snižování environmentální zátěže plynoucí z energetiky životnímu prostředí. Přijetí a prosazení konceptu elektromobility (jako nástroje k zajištění stability energetických distribučních sítí v součinnosti se smart grids a jako komplexního řešení pro využití elektrické energie jako nejvýhodnějšího strategického energetického zdroje západní civilizace) významně přispěje k dosažení těchto cílů.

Státní energetická koncepce z roku 2004 (SEK) vymezuje 3 priority – maximální nezávislost, maximální bezpečnost a maximální šetrnost k životnímu prostředí. To vše s ohledem na fakt, že v oblasti dodávek ropy je Česká republika téměř ze sta procent závislá na dovozu (tuzemská těžba se pohybuje okolo 3 % roční spotřeby), dominantní zůstávají dodávky z Ruské federace. Naopak ve výrobě elektrické energie je ČR plně soběstačná a disponuje kvalitní distribuční přenosovou soustavou, jejíž dnes hraničně využívaná kapacita se dá s relativně malými obtížemi podstatně zvýšit použitím inteligentních prvků smart grids. Součástí priorit SEK jsou závazky na snížení emisí skleníkových plynů, zvyšování efektivity rozvodných soustav, optimalizace zálohování zdrojů energie. Také tyto efekty vyvolá prosazení elektromobility do praxe, nehledě na jasný přínos v ohledu postupného snižování závislosti na ruské ropě. Smart grid je také zásadním pomocníkem pro naplnění požadavků zákona č. 241/2000 Sb., Hospodářské opatření pro krizové stavy.

Evropská unie jde v oblasti elektromobility ještě mnohem dále, v rámci strategie Evropa 2020 zavázala vytvořit do roku 2020 podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. Konkrétním vyjádřením priority Udržitelný růst v oblasti klimatu a energie je pak závazek známý jako „20–20–20“, jehož cílem je do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 % oproti úrovni z roku 1990, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií v celkové spotřebě v EU na 20 % a zvýšit energetickou účinnost v Evropě o 20 %. Například Bílá kniha dopravy si klade za cíl, že v roce 2050 nebudou ve městech již konvenčně poháněné automobily, přičemž spolu s dalšími opatřeními plánuje snížit emise v dopravě o 60 %. Dynamický rozvoj technologie uskladnění energie v bateriích v posledních měsících potvrzuje, že se nejedná o nereálný cíl. V podstatě každé oblasti hospodářství spotřebovávající energii má EU podobně ambiciózní cíle.

Pro dosažení těchto cílů je v Evropě s podporou EU realizováno množství elektromobilních projektů, z nejkomplexnějších lze zmínit projekt na dánském ostrově Bornholm nazvaný „EcoGrid“ (www.eu-ecogrid.net/). Zde je testována spolupráce více komponent elektromobility dohromady od využití Smart Grid pro balancování krátkých až dlouhodobých výkyvů alternativních zdrojů energie, přes tvorbu nových tržních mechanismů směřujících k zapojení občanů do energetického trhu až po spolupráci elektromobilů na celém procesu jako přirozené zásobárny energie.

Přirozenost procesu, který zcela určitě bude probíhat i bez účasti ČR, vychází z jednoduchých premis, kdy koncept Smart Grid de-facto kopíruje rozvoj dříve viditelný například u rozvoje internetu. Klesají zásoby fosilních paliv (ropa 40 let, zemní plyn max. o 20 více) a související razantní nárůst jejich ceny, existence celospolečenské a politická poptávky po hledání efektivity ve využívání energie a významný strategicko-bezpečnostní imperativ dále zvyšují dynamiku nástupu nových technologií. Česká republika však může díky svým vnitřním charakteristikám (geografická poloha, rostoucí podíl zelené energie, technologický rozvoj firem, přebytek energie v souvislosti s plánem dostavby JE Temelín, příhodná konfigurace a potencionální kapacita distribuční sítě) hrát roli nositele změny, místo toho, aby byla ve vleku událostí. Chceme-li se soustředit na inovace, není možné od tohoto dynamického odboru odhlížet.

Elektrická nebo hybridní vozidla

Definice situace v ČR

Více jak polovina (58 %) ropy, která je dopravena do Česka, pohání dopravní prostředky ve veřejné dopravě a tvoří tak pilíř závislosti ČR na importované ropě. Ve výrobě el. energie je naopak ČR plně soběstačná.

Tramvaje a trolejbusy

V ČR je 7 tramvajových systémů = Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Olomouc, Most-Litvínov a Liberec. Celkový počet tramvají provozovaných v ČR je 1869 a jejich průměrné stáří je 25,7 let, což znamená značné zastarávání vozového parku. Takto starý vozový park znemožňuje dosažení větší efektivity hromadné dopravy (např. vozidla s dvěma schody zvyšují délku stání na zastávce o 40 %) a zvyšují její energetickou náročnost. Trolejbusových systémů je celkem 13. V následujících letech (do roku 2020) je vysoká pravděpodobnost nutnosti obnovy tohoto dopravního parku v počtu až 205 vozidel, neboť předchozím končí životnost.

Elektrobusy

V současnosti jsou v ČR počty elektrobusů v řádu jednotek, na rozdíl od významně podporovaných ostatních alternativních způsobů dopravy jako CNG, LPG či podpory biolihu. Rozvoj elektrobusů je však vzhledem k rostoucím cenám ropy považován jako přirozená alternativa spalovacím motorům ve veřejné dopravě, nevyžadující vybudování komplikované infrastruktury jako v případě tramvají či trolejbusů. Regionální operátoři hromadné dopravy v rámci největších systémů MHD, podobně jako většina velkých evropských dopravců (kteří bez výjimky připravují masivní nasazení elektrobusů – viz např. Vídeň), uvažují o nákupu až 50 elektrobusů v následujícím roce.

Individuální automobilová doprava (IAD)

Elektromobily byly v rámci pilotních projektů ověřovány například v Praze, kde se prokázaly jako velice vhodné pro provoz v městských aglomeracích, například pro potřeby městských organizací (s dojezdem max. kolem 150 km/den). Revoluční zvrat v soutěži mezi elektromobily a spalovacími motory poháněnými vozidly přináší dramatické zvyšování kapacity baterií a z toho plynoucí zvyšování dojezdové vzdálenosti při permanentně klesající ceně baterií. Průzkum realizovaný v rámci projektu Praha Elektromobilní spolu s HK ČR uvádí, že až 70 % všech oslovených pražských firem různých velikostí zvažuje do roku 2016 nákup elektromobilu, a až 30 % z nich s tím počítá. Více než polovina z firem začleněných do průzkumu pak vlastní vozový park s více než 10 vozidly a čtvrtina s více než 500 vozidly. Vlastní elektromobil nyní má nebo vyvíjí téměř každá automobilová značka.

Sítě nabíjecích a rychlonabíjecích stanic

Prozatím bylo zprovozněno 20 nabíjecích stanic, a to nejenom v Praze, ale také v Ostravě, Plzni a Trutnově. Do konce roku 2013 by mělo být zprovozněno dalších 100 stanic. Mají vyrůst v hlavním městě a také například v Hradci Králové, Ostravě, Vrchlabí nebo Jaroměři. V první fázi dochází instalaci stanic pro normální dobíjení, které pracují ve své základní verzi s napětím jako běžná domácí zásuvka (tj. 16A/230 V), a ještě v letošním roce bude zprovozněna první stanice rychlého dobíjení, které pracují s vyšším výkonem a umožňují dobíjet 100 % kapacity akumulátoru do 50 minut. I oblast rychlosti nabíjení prochází dynamickým růstem, podobně jako rozvoj kapacity baterií. První stanice tohoto typu vyrostou letos v Duhové ulici v Praze a v Mladé Boleslavi.

Vize řešení z pohledu elektromobility

Investiční varianta

Využití elektrických nebo hybridních vozidel se v současnosti nabízí především v souvislosti s konceptem udržitelné městské dopravy. Přibližně čtvrtina obyvatelstva ČR žije v sedmi největších městech, jen v Praze dle emisní bilance ČHMÚ produkuje současná doprava více než 70 % emisí tuhých látek, 65 % emisí oxidů dusíku a přes 90 % emisí oxidu uhelnatého a amoniaku. Moravskoslezský kraj jakožto druhý nejhustěji zalidněný region ČR je pravidelně vystaven výskytu smogové situace s délkou trvání přes 35 dní za rok se zásadním podílem dopravy na emisích. Tramvaje, trolejbusy a elektrobusy negenerují přímo v místě provozu žádné emise a jsou tak nejekologičtějším způsobem dopravy vůbec.

Provoz elektrobusu je až o deset korun na vozokilometr levněji než trolejbus. Pokud nebude brána v úvahu pořizovací cena, je provoz elektrobusu nejlevnější variantou veřejné dopravy. Konvenční autobus za dobu své životnosti zatíží životní prostředí 24,7 tunami emisí, elektrobus ani gramem, další pozitivum je absence hluku. Zatímco autobus okolí zatěžuje 78 – 80 decibely, elektrobus pouze 72 decibely.

Pro dostatečný rozvoj elektrodopravy, především elektrobusů, je potřeba dovybavit největší dopravce nabíjecími stanicemi, které jsou schopny elektrobus dobít v krátkém intervalu. Například Vídeň své elektrobusy dobíjí prostřednictvím sběračů z rozvodné sítě metra. Tak je možné elektrobus dobít za 15 minut. Rychlonabíjecí stanice je schopna osobní automobil nabít až v 80 % do 30 minut. Konvenční přibližně za 2 a více hodin.

Podle studie Dopravní fakulty Univerzity Pardubice "Posouzení výhodnosti elektromobilů a hybridních automobilů v silniční dopravě" se při ročním nájezdu 30 tis. km (pro osobní dopravu značně nadprůměrném) v městském provozu vyplatí elektromobil vůči naftovému automobilu po 6 letech, hybrid po 10 letech (náklady na pojištění, servisní intervaly a další vedlejší výdaje nejsou započteny). V posledních měsících však s rozvojem kapacity baterií se tento trend dramaticky obrací ve prospěch elektromobilů. Vzhledem ke v současnosti omezenému dojezdu a nutnosti pravidelně dobíjet baterie je případná podpora nejvhodnější v oblasti služeb s relativně krátkými denními nájezdy, jako například u městských organizací (např. svoz odpadů), případně složek integrovaného záchranného systému či vozů taxi.

Měkká opatření

Podpora zavádění plánů udržitelné mobility do strategických opatření v oblasti zlepšování kvality ovzduší, například prostřednictvím národních či krajských Programů ke zlepšení kvality ovzduší dle zákona 86/2002 Sb.o ochraně ovzduší.
Podpora zpracování plánů udržitelné integrované městské dopravy ve velkých aglomeracích
Postupně zpřísňovat legislativní omezení emisí z vozidel MHD

Vymezení souvisejících investic

Nákup 1 tramvaje – 30 – 60 mil. Kč dle velikosti vozidla
Nákup 1 trolejbusu – 8 – 10 mil. Kč dle velikosti vozidla
Nákup 1 elektrobusu – 8 – 10 mil. Kč dle velikosti vozidla
Nákup elektromobilu – 1 - 2 mil. Kč (dynamicky klesající)
Výstavba 1 rychlonabíjecí stanice pro elektromobil – 1 – 3 mil. Kč

Návaznost na hlavní strategické cíle ČR a EU

Dopravní politika 2005 – 2013

Priorita Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných podmínek na dopravním trhu
Specifický cíl Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Opatření v oblasti škod na životním prostředí a veřejném zdraví
- Pro zlepšení kvality života ve městech je klíčové snižovat emise rizikových látek vytvářením podmínek pro využívání LPG a zavádění elektromobility.

Priorita Zajištění financování v sektoru dopravy
Specifický cíl Financování obnovy dopravních prostředků

zajistit finanční podporu dalšího rozvoje vozidlového parku veřejné dopravy osob a speciálních technických prostředků pro nedoprovázenou kombinovanou dopravu
při obnově vozidlového parku věnovat pozornost využívání zemního plynu (CNG) z důvodů podstatně nižších emisí rizikových látek, především ve městech a podporovat elektromobilitu

Dopravní politika 2014 – 2020 (v návrhu – verze 9.11.2012)

Priorita Zdroje pro dopravu
Specifický cíl - Zajištění energií pro dopravu

Podporu směřovat zejména na vybudování veřejných napájecích systémů ve větších městech pro hromadnou dopravu.
Podporovat zavádění hybridních vozidel do silniční dopravy
Pokračovat v zavádění postupně se zpřísňujícího legislativního omezení emisí z vozidel
Zvyšovat podíl energeticky efektivní veřejné hromadné dopravy na celostátní, regionální i místní úrovni. V případě nákladní dopravy důsledně uplatňovat princip komodality
V systému výkonového zpoplatnění užití infrastruktury zvýhodňovat dopravní a přepravní prostředky s nižší měrnou spotřebou energie a nižší úrovní emisí. Rozpracovat a implementovat rozdělení tarifů za užití infrastruktury pro různé kategorie vozidel i podle jejich měrné spotřeby
Legislativními a organizačními opatřeními přispět k tvorbě podmínek pro využívání alternativních zdrojů a pohonů a v souladu s procesy řešenými na evropské úrovni vytvořit podmínky pro vybavení dopravní infrastruktury napájecími stanicemi pro alternativní energie.
Snížit emise NOx, VOC a PM2,5 ze sektoru silniční dopravy obnovou vozového parku ČR a zvýšením podílu alternativních pohonů
Pokračovat v elektrizaci železniční a městské dopravy; snižovat podíl přeprav zboží a osob využívajících k přemístění zboží energii z ropy a postupný přechod k přepravním systémům postaveným na vyšším podílu energií získatelných z obnovitelných zdrojů.

Priorita Snižování dopadu na veřejné zdraví a životní prostředí

Snižovat závislost dopravy na energii na bázi fosilních paliv

Bílá kniha – Plán jednotného evropského prostoru (úroveň EU)

Snížit emise skleníkových plynů přibližně o 20 % pod úroveň roku 2008 do roku 2030
Snížit emise skleníkových plynů alespoň o 70 % pod úroveň roku 2008 do roku 2050

Návaznost na kohezní politiku v ČR

Programovací období 2007 – 2013

Především v rámci Regionálních operačních programů byla realizována podpora nákupu vozidel pro městskou hromadnou dopravu, přičemž s podporou těchto fondů bylo nakoupeno 25 tramvají, 161 trolejbusů, elektrobusy jsou v ČR zatím provozovány v počtu jednotek a bez spolufinancování EU fondů. Dobíjecí stanice byly financování výhradně z prostředků soukromého sektoru.

Programovací období 2014 – 2020

Rovina EU – Tematické oblasti návrhu nařízení ke SF 2014 – 2020

Tematický cíl 4: Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích

podpora nízkouhlíkových strategií pro městské oblasti

Tematický cíl 7: Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách

rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrnějších k životnímu prostředí, vč. podpory udržitelné městské mobility

Rovina ČR – Podklad pro přípravu Dohody o partnerství 2014 – 2020

Tematický okruh Mobilita, dostupnost a sítě

Strategický cíl – Udržitelná městská mobilita; Inovace pro dopravu, Posílení bezpečnosti a nezávislosti státu v energetické oblasti

Tematický okruh Životní prostředí

Strategický cíl - Podpora systémů zeleně, udržitelné dopravy a dalších opatření v sídlech s cílem zlepšovat kvalitu ovzduší (snižovat rizikové látky v ovzduší) a prostředek k adaptaci městského prostředí na změnu klimatu.

Návrh OP Doprava

„Průřezově bude kladen důraz na zavadění nových technologií a inteligentních dopravních systémů (ITS) a na podporu nízkouhlíkových dopravních systémů (sítě napájecích stanic alternativních energií apod.).“
Zaměření - Podpora rozvoje sítě napájecích stanic alternativních energií na silniční síti.
Zaměření – Podpora nízkouhlíkových dopravních systémů (zejm. ekologicky čistý dopravní park - podpora modernizace vozového parku veřejné hromadné dopravy, podpora modernizace a rozvoje parku intermodálních přepravních jednotek).

Návrh OP Životní prostředí

Zaměření - Podpora opatření směřujících ke snižování emisí rizikových látek z dopravy (podpora čisté mobility).

Návrh Integrovaného regionálního operačního programu

„ … podpora udržitelné městské mobility včetně rozvoje dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí (integrované dopravní systémy, rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů), snížení negativních vlivů dopravy na obyvatelstvo.“

Návrh OP Praha – pól růstu ČR

Zaměření – podpora … udržitelné městské mobility.

Stake-holders

Garant problematiky dle zákona 2/1969 Sb., Kompetenční zákon

Ministerstvo dopravy
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo průmyslu a obchodu

Potenciální příjemci podpory v rámci politiky soudržnosti EU

Obce, Statutární města, Města
Regionální operátoři hromadné dopravy (ve 100% vlastnictví veřejného sektoru vykonávající závazek veřejné služby)

Inteligentní energetické sítě (smart grids), včetně energetických zásobníků

Definice situace v ČR

Přenosová soustava ČR je silně propojena se všemi sousedními státy. ČR disponuje kvalitní distribuční přenosovou soustavnou s kvalitní sítovou strukturou, jejíž dnes hraničně využívaná kapacita se dá s relativně malými obtížemi podstatně zvýšit použitím inteligentních prvků smart grids. Rozhodující část zdrojů a sítí je ovšem 40 a více let stará a vyžaduje rozsáhlou obnovu a modernizaci, což je možné dosáhnout velkými investicemi do tras rozvodné sítě, nebo doplněním o inteligentní řídící prvky. Rozvodná síť se navíc musí vyrovnávat s nárůstem využívání nestabilních (intermitentních) zdrojů, z nichž odebíraný výkon závisí na externích parametrech a nelze je efektivně řídit, a to jak u nás, tak hlavně v okolních evropských státech. Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2010 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 8,3 % (národní indikativní cíl tohoto podílu byl pro Českou republiku stanoven na 8 % v roce 2010). Do roku 2020 se Česká republika zavázala 13 % hrubé konečné spotřeby energie krýt z obnovitelných zdrojů energie - nestabilních zdrojů způsobující kolísání využití sítě tak bude nejspíše narůstat.

Česká republika je plně soběstačná ve výrobě elektřiny a tepla.V ukazatelích energetické náročnostise ČR v současnosti nachází nad průměrem EU-27.

Společnost ČEZ spustila v roce 2010 testování chytrých sítí Smart Grids v mikroregionu Vrchlabí. Dlouhodobý projekt zvaný Smart Region bude zavádět a testovat prvky Smart Grids v období let 2010 - 2015. Vrchlabí bylo zvoleno proto, že má pro záměry zkušebního projektu vhodnou velikost, existují zde zapojitelné obnovitelné zdroje energie i možnost vybudování několika jednotek kombinované výroby elektřiny a tepla. Současně je Vrchlabí s blízkostí Krkonošského národního parku ideální z hlediska ekologických přínosů projektu. V neposlední řadě mohl projekt vzniknout díky podpoře a vstřícností vedení města.
V ČR není dostatek zásobníků, které by účinně stabilizovaly sítě (pod 1 minutu, během dne, střídání ročních období).

Vize řešení z pohledu elektromobility

Investiční opatření

Podpora pilotních Smart Grid projektů - integrovaný systém silové elektrické a informatické sítě, který umožňuje v reálném čase řídit a optimalizovat výrobu i spotřebu elektrické energie s těmito základními charakteristikami:

Dálkové měření výroby a spotřeby v reálném čase (smart meetering)
Principiálně shodný způsob obsluhy zdrojů a spotřebičů, jenž umožňuje do sítě připojit i takové uzly, které se v čase mění ze zdrojů ve spotřebiče a naopak
Plná automatizace, podmíněná m.j. masivním vybavením inteligentními senzory a sofistikovaným vyhodnocováním stavu sítě v reálném čase
Flexibilní rekonfigurace sítě v reálném čase i s mezními možnostmi řízené dekompozice silové elektrické části systému (tzv. ostrovní režim) a jeho opětné integrace
Zařazení energetických zásobníků, které umožní potlačit kolísání odběrů v 3 časových doménách: (i.)V časech 0.01 – 10s (potlačení přechodových dějů), (ii.) jednotky hodin (stabilizace během dne), (iii.) měsíce (stabilizace během roku)

Tyto vlastnosti zajišťují adaptabilitu sítě na různé způsoby výroby i spotřeby elektřiny. Smart grid umožňuje robustní, bezrizikové zapojení volatilních zdrojů, (např. solárních, větrných, nebo plynových mikro - turbín v kogeneračních jednotkách…) a rovněž integraci nabíječů resp. dobíjecích sítí elektromobilů (průměrné evropské park and ride parkoviště obsazené elektromobily má po zapojení do smart – grid identický efekt jako malá přečerpávací elektrárna). Tato funkcionalita dává příležitost zákazníkům vyrábět elektřinu z vlastních zdrojů (například i zapojením vlastních náhradních zdrojů v době, kdy je nevyužívají), nebo ji v čase nízkých odběrů akumulovat (např. v akumulátorech elektromobilů nebo „plug-in“ hybridů, připojených k nabíječům) a v odběrových špičkách ji výhodně prodávat do sítě.

Měkká opatření

Výzkum tvorby obchodních modelů v souvislosti s rostoucí efektivitou prodeje a nákupu energií (Automatická tvorba ceny elektrické energie v reálném čase) a implementace do stávajících obchodních procesů

Vymezení souvisejících investic

Financování výzkumu, vývoje a testování (výstavba):

Automatizace a monitoring komponent na úrovni vysokého i nízkého napětí.
Lokální řídicí systém distribuční soustavy včetně schopnosti rychlé manipulace v případě poruch
Vývoj technologií pro inkorporaci inteligentních prvků do stávající distribuční soustavy
Bezdrátové IT technologie dálkového přenosu dat (reagující na nastupující trend v plné konverzi měřicích i řídicích systémů do dnes nejrozšířenější přenosové technologie založené na protokolu Ethernet)
Měřicí a řídicí zařízení pro budovy v návaznosti na technologie inteligentních budov (např. Building management system)
Měřící a řídicí zařízení pro domácnosti
Zásobníky energie

Návaznost na hlavní strategické cíle ČR

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020

Pilíř Infrastruktura

Dosažení vyváženého energetického mixu (tj. vyvážený podíl pěti základních energetických komodit) a rozvoj inteligentních sítí

Pilíř - Inovace

Vytvořit finanční, materiální, personální a další podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu ve vazbě na současný stav excelence ve výzkumu a také na potřeby a rozvojový potenciál v podnikové sféře.

Státní energetická koncepce ČR (2004)

Maximalizace energetické efektivnosti

Maximalizace efektivnosti rozvodných soustav (cíl se středně velkou prioritou)

Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství

Optimalizace zálohování zdrojů energie (cíl s vysokou prioritou)

Aktualizace státní energetické koncepce (červenec 2012, v procesu přípravy)

Priorita III. Rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a plynem v regionu včetně podpory vytváření účinné a akceschopné společné energetické politiky EU

Zajistit do r. 2030 v distribučních soustavách obnovu a rozšíření prostředků pro dálkové řízení spotřeby, distribuované výroby a akumulace energie na bázi principů inteligentní sítě a inteligentního měření s cílem optimálního využití a spolehlivosti provozu distribučních soustav.
Zajistit obnovu a rozvoj distribučních soustav včetně nástrojů jejich řízení tak, aby:
umožňovaly připojení a provoz všech nových distribuovaných zdrojů podle požadavků investorů za předpokladu splnění stanovených podmínek připojení a v souladu se SEK,
uspokojovaly požadavky na straně spotřeby včetně podpory rozvoje tepelných čerpadel, rozvoje elektromobility (nabíjení elektromobilů) a místní akumulace jako součást nízkoenergetických domů,
zajišťovaly dlouhodobou udržitelnost a provozovatelnost sítí i při podílu decentralizovaných zdrojů v DS nad 50% celkového instalovaného výkonu.

Priorita V. Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy.

Podporovat a rozvíjet schopnost dodávek energií v lokálních (ostrovních) subsystémech v případě rozpadu systému vlivem rozsáhlých poruch způsobených živelními událostmi nebo teroristickým či kybernetickým útokem v rozsahu nezbytném pro minimální zásobování obyvatelstva a udržení funkčnosti infrastruktury.

Návaznost na kohezní politiku v ČR

Programovací období 2007 – 2013

Podobné intervence nebyly nikdy v rámci českých operačních programů realizovány.

Programovací období 2014 – 2020

Rovina EU – tematické oblasti návrhu nařízení ke SF 2014 – 2020

Tematický cíl 4: Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích

rozvoj inteligentních distribučních soustav na hladině nízkého napětí

Tematický cíl 2: Zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

vyvíjení produktů a služeb v oblasti ICT (částečně)

Connecting Europe Facility - Energetická sekce – Smart Grid (50 miliard EUR vč. 10 miliard EUR z prostředků Kohezní politiky)

Rovina ČR – Podklad pro přípravu Dohody o partnerství 2014 – 2020

Tematický okruh Mobilita, dostupnost, sítě

„Zajištění bezpečnosti ve státě – ochrana kritické infrastruktury, energetická bezpečnost, prevence a krizové řízení.“
„Posilování energetické bezpečnosti (smart meetering a smart grids, snižování ztrát v rozvodných sítích, posilování páteřních sítí pro energetiku, podpora systémů stabilizujících rozvodné sítě – např. decentralizování peak-load jednotky atd.).“
Strategický cíl: Posílení bezpečnosti a nezávislosti státu v energetické oblasti

Návrh OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Zaměření - Podpora bude směřována na modernizaci a mezinárodní integritu přenosových sítí a tepelně rozvodných zařízení (paralelně s podporou z Nástroje pro propojení Evropy),smart meetering a smart grids projektů
Zaměření - Udržitelné hospodaření s energií, podpora obnovitelných zdrojů energie a inovací v energetice zaměřené na podporu opatření na úspory energie, podporu rozvoje přenosových a distribučních soustav
Nástroje na prosazování SEK Aktualizace státní energetické koncepce (červenec 2012, v procesu přípravy)

C. Nástroje v oblasti fiskální a daňové

Fondy EU

Zajistit podporu pro schválení infrastrukturního fondu EU – CEF a podmínky pro maximální možné čerpání tohoto fondu pro infrastrukturní energetické investice v ČR.
Zajistit možnost infrastrukturních investic v rámci čerpání kohezních fondů a nastavit operační programy tak, aby umožňovaly čerpání pro projekty v oblasti výstavby přenosových i distribučních sítí, implementace prvků inteligentních sítí.
Zajistit v operačních programech prostor pro podporu investic v oblasti energetické efektivnosti a úspor a podpory projektů obnovy systémů soustav zásobování teplem.
Zajistit informovanost o poskytovaných podporách v oblasti energetiky pro ERÚ

Provede: MMR, MF, ÚV ČR, ERÚ
Termín: do 31. 12. 2013

Stake-holders

Garant problematiky dle zákona 2/1969 Sb., Kompetenční zákon
Ministerstvo vnitra (IT systémy)
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo životního prostředí

Potenciální příjemci podpory v rámci politiky soudržnosti EU

Operátoři energetických sítí
Stát, Obce, Kraje

Inteligentní dopravní infrastruktura

Definice problému

Délka železničních tratí v ČR dosahuje délky 9 470 kilometrů, což činí z České republiky jednu z nejhustěji takto zasíťovaných zemí na světě. Z toho je přibližně 20 % tratí dvou- a vícekolejných, přibližně třetina všech tratí je elektrizovaných.
Železniční doprava je vzhledem k přepravnímu výkonu energeticky nejvýhodnější, neboť valivý odpor ocelového kola po ocelové kolejnici je výrazně menší než valivý odpor pneumatiky po asfaltu. Rovněž aerodynamický odpor vlaku je ve srovnání se silniční dopravou nižší.
Spotřeba elektrické energie (elektrická trakce) v dopravě tvoří 6 774,5 TJ, tj. přibližně pouze 10 % veškeré spotřebované energie v tomto sektoru (zbytek je spotřeba klasických energetických zdrojů jako uhlí, nafty, benzínu atd.). Železniční doprava spotřebuje 9 625,9 TJ energie (elektrická energie tvoří 45 %), silniční 39 273,8 TJ (elektrická trakce tvoří asi jen 6%), letecká 12 270,9 TJ a vodní 168 TJ.

Vize řešení

Z pohledu strategické energetické bezpečnosti je bytostným zájmem českého státu diverzifikovat rizika plynoucí ze surovinové závislosti ve prospěch vyššího využití elektrické trakce ze současných 10 % na minimálně 60 % ve střednědobém horizontu a 80 % v horizontu dlouhodobém (přesahujícím daleko rok 2020).

Ještě podstatně hlubší je veřejný zájem na zapojení elektromobility do oblasti fungování dopravních sítí z pohledu stabilizace energetické distribuční soustavy v rámci již v EU prosazeného budování Smart grids, tedy inteligentních sítí. Vedlejším produktem zásadního strategického imperativu zmíněného prioritního cíle je efekt v podobě významného zvýšení efektivity využití elektrické energie (např. recyklace použité energie rekuperací, systémy automatického vedení vlaků) a dramatický zvrat v pohledu na využití alternativních zdrojů elektrické energie, které se s možností ukládání energie a vysoké absorpční schopnosti smart grids vůči dnes nezvladatelným špičkám stávají plnohodnotnými součástmi evropské energetické soustavy.

K tomu, aby bylo možné využít všech výše zmíněných pozitiv pro trh s elektrickou energií, je nezbytné propojit řízení jednotlivých dopravních módů využívajících jak pasivně, tak aktivně (schopnost rekuperace a ukládání energie) elektrické energie do jednoho inteligentně se chovajícího dvousměrně komunikujícího síťového systému složeného z podobně fungujících a na sítí přenášených informacích reagentních subsystémů. Tím bude dosaženo efektu, kdy v okamžiku nízké spotřeby bude přebytečná energie v síti vykupována ke spotřebě či uložení v daleko vyšším rozsahu, než v současnosti. To může nastartovat účast motoristů na energetickém trhu, kdy ti budou schopni v rámci svých dopravních prostředků využívat baterie jako zásobníky energie (v okamžiku nabíjení) či vykupovat energii k nabíjení v okamžiku nejnižší ceny. Propojení Smart Grid a dopravních prostředků využívajících elektřinu směřuje k dosažení značné efektivity ve využití energetických sítí.

Stávající systémy je nutno doplnit adekvátními inteligentními prvky, je třeba zahájit přípravu nadřazené řídicí a koordinační logické úrovně, připravit podmínky pro vznik ústředního inteligentního smart grid dispečingu, stanovit pravidla pro budování nových již plně kompatibilních prvků, začít s přípravou nezbytných legislativních změn, propojit tyto procesy s dnes již dynamicky probíhajícími změnami ve způsobu obchodování s elektrickou energií a především po vzoru ostatních členských zemí EU neprodleně zahájit ověřování funkčnosti jednotlivých elektromobilních prvků v kooperaci s bazálními elementy budoucích smart grids.

Vymezení souvisejících investic

Příprava ústředního dispečinku Smart grid ČR (dlouhodobý cíl přesahující rok 2020) kumulovaně cca 850 mil. Kč
Výzkum a vývoj inteligentních prvků pro inteligentní dopravní telematiku (střednědobý cíl) kumulovaně cca 300 mil. Kč
Výzkum a vývoj inteligentních prvků pro Smart grids ČR (střednědobý cíl) kumulovaně 450 mil. Kč
Pilotní projekty pro ověření funkčnosti, kompatibility a aktivní inteligentní komparativností v rámci budoucích smart grids (pilotní elektromobilní projekt pro budoucí smart grids pro městský subsystém, pro příměstskou aglomeraci a pro neměstské prostředí) (střednědobý cíl) kumulovaně cca 2,8 + 2,3 + 1,5 mld. Kč.
Příprava pilotních projektů, výzkum, vývoj, human resources (krátkodobý cíl) 195 mil Kč
Rozvoj systému automatického vedení vlaků na definované tratě (krátkodobý cíl) 160 mil. Kč
Vývoj inteligentního dopravního telematického subsystému pro městskou aglomeraci 180 mil.Kč

Návaznost na strategické cíle ČR

Dopravní politika 2005 – 2013

Priorita Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných podmínek na dopravním trhu
Specifický cíl Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě

hledat účinná a udržitelná logistická řešení s využitím principu komodality s cílem podpořit multimodalitu přeprav, optimalizovat kapacitu dopravní infrastruktury a využití energií a rovněž zpřístupnit logistické služby malým a středním podnikatelským subjektům v sektoru průmyslu a obchodu

Specifický cíl Zkvalitnění přepravní práce ve veřejné dopravě osob

podporovat zavádění a rozvoj systémů ITS (inteligentní dopravní systémy) ve veřejné osobní dopravě včetně elektronických jízdních dokladů
zavádět moderní technologie v kolejové dopravě (např. racionalizaci řízení tratí, moderní bezbariérová vozidla, rychlé a bezbariérové odbavení ve stanicích a zastávkách, kombinace lehkých kolejových systémů s klasickou železnicí)

Priorita Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Specifický cíl Údržba a obnova stávající dopravní infrastruktury

na stávající infrastruktuře zavádět moderní řídící, informační a diagnostické systémy, včetně systémů k vážení vozidel, na místech, kde je potřeba zvýšit bezpečnost a plynulost provozu a minimalizovat negativní dopady dopravy na zdraví a životní prostředí, i na infrastrukturu

Specifický cíl Výstavba a modernizace dopravní infrastruktury

· podporovat rozvoj a vznik nových center řízení dopravy a jejich napojení na centra řízení dopravy v Evropě

Dopravní politika 2014 – 2020 (v návrhu – verze 9.11.2012)

Priorita - Uživatelé

Specifický cíl - Vytváření podmínek pro konkurenceschopnost ČR

Plánovat rozvoj technologií na bázi družicových systémů a systémů ITS s ohledem na potřeby dopravy.

Priorita - Provoz a bezpečnost dopravy

Specifický cíl - Vytváření podmínek pro kvalitní poskytování služeb

Vybudovat kvalitní dopravní infrastrukturu (kapitola 4.4) a vybavit ji moderními technologiemi ITS ve všech druzích dopravy, včetně infrastruktury pro multimodální propojení jednotlivých druhů dopravy v osobní i nákladní dopravě

Specifický cíl - Řešení problémů dopravy ve městech

V rámci EU spolupracovat na realizaci opatření obsažených v Akčním plánu pro městskou mobilitu a využívat získané pozitivní zkušenosti a postupy v této oblasti pro zlepšování udržitelnosti a bezpečnosti mobility v městských oblastech ČR.

Priorita - Zdroje pro dopravu

Specifický cíl - Zajištění energií pro dopravu

Podporu směřovat zejména na vybudování veřejných napájecích systémů ve větších městech pro hromadnou dopravu.
Zvyšovat podíl energeticky efektivní veřejné hromadné dopravy na celostátní, regionální i místní úrovni. V případě nákladní dopravy důsledně uplatňovat princip komodality
Pokračovat v elektrizaci železniční a městské dopravy; snižovat podíl přeprav zboží a osob využívajících k přemístění zboží energii z ropy a postupný přechod k přepravním systémům postaveným na vyšším podílu energií získatelných z obnovitelných zdrojů.

Priorita - Moderní technologie, výzkum, vývoj a inovace, kosmické technologie

Specifický cíl - Moderní technologie, výzkum, vývoj a inovace

Na stávající infrastruktuře zavádět moderní řídící, informační a diagnostické systémy, včetně systémů k vážení vozidel, na místech, kde je potřeba zvýšit bezpečnost a plynulost provozu a minimalizovat negativní dopady dopravy na zdraví a životní prostředí, i na infrastrukturu

Priorita - Snižování dopadu na veřejné zdraví a životní prostředí

Snižovat závislost dopravy na energii na bázi fosilních paliv
Minimalizovat negativní vlivy dopravy na veřejné zdraví, stabilitu ekosystémů v krajině, jejich struktury, vazby a funkce
Při přípravě a realizaci projektů rozvoje dopravní infrastruktury minimalizovat dopady na jednotlivé složky životního prostředí a na veřejné zdraví

Návaznost na kohezní politiku

Programovací období 2007 – 2013

Inteligentní dopravní systémy byly předmětem podpory z Operačního programu Doprava. Žádná z výzev nepodporovala výše uvedené systémy dle vymezení tohoto podtématu elektromobility.

Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T
Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s technickými specifikacemi pro interoperabilitu (TSI) a rozvoj telematických systémů (13 projektů, vybavení GSM-R systémy, inovace informačních systému)

Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T
Rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a systémů ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy

Prioritní osa 5 - Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze
Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze (2 projekty telematiky)

Programovací období 2007 – 2013

Rovina EU – tematické oblasti návrhu nařízení ke SF 2014 – 2020

Tematický cíl 2: Zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

vyvíjení produktů a služeb v oblasti ICT (částečně)

Tematický cíl 4: Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích

podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách

Tematický cíl 7: Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách

rozvoj komplexních, vysoce kvalitních a interoperabilních železničních systémů

Rovina ČR – Podklad pro přípravu Dohody o partnerství 2014 – 2020

Tematický okruh Mobilita, dostupnost, sítě
„Zajištění bezpečnosti ve státě – ochrana kritické infrastruktury, energetická bezpečnost, prevence a krizové řízení.“
„Posilování energetické bezpečnosti (smart meetering a smart grids, snižování ztrát v rozvodných sítích, posilování páteřních sítí pro energetiku, podpora systémů stabilizujících rozvodné sítě – např. decentralizování peak-load jednotky atd.).“
Strategický cíl: Posílení bezpečnosti a nezávislosti státu v energetické oblasti

Návrh OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Zaměření - Podpora bude směřována na modernizaci a mezinárodní integritu přenosových sítí a tepelně rozvodných zařízení (paralelně s podporou z Nástroje pro propojení Evropy),smart meetering a smart grids projektů
Zaměření - Udržitelné hospodaření s energií, podpora obnovitelných zdrojů energie a inovací v energetice zaměřené na podporu opatření na úspory energie, podporu rozvoje přenosových a distribučních soustav

Návrh OP Doprava
Zaměření - Infrastruktura drážních systémů městské a příměstské dopravy. Systémy pro city-logistiku. Systémy řízení městského silničního provozu.
Zaměření - Výstavba, modernizace, ITS a nové technologie silniční infrastruktury hlavní sítě TEN-T a globální sítě TEN-T.

Stake-holders

Garant problematiky dle zákona 2/1969 Sb., Kompetenční zákon
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo vnitra

Potenciální příjemci podpory

ČEPS, a.s. (100 % účast státu ve společnosti), kraje, obce, Česká republika

Výzkum a vývoj/vzdělávání/poradenství

Definice problému

Vysoké školství

Elektromobilita tak, jak je vymezená v tomto dokumentu v sobě zahrnuje aspekty oborů fyziky, elektrotechniky, dopravní vědy, informačních technologií, ale i ekonomie či dalších společenských věd. Tak, jak se toto téma stává předmětem zájmu významných technologických gigantů ve světě (např. IBM, Siemens, Cisco, ABB, GE) i v české republice (ČEZ, Škoda, AŽD, atd.), vzniká potřeba toto téma uchopit i v akademické sféře. Jedinou univerzitou, která má tento obor akreditován pro výuku zcela je ČVUT – Fakulta dopravní. Zde vymezený obor Elektromobilita se zabývá komplexní problematikou dopravy s využitím elektrických vozidel, tedy inteligentních vozidel s elektrickým pohonem a lokálními zásobníky energie, jako jsou například baterie, superkapacitory nebo setrvačníky. Elektromobilita se zabývá také fyzickou, energetickou a informační infrastrukturou potřebnou k zajištění provozu elektrických vozidel. Dalším aspektem elektromobility je její vliv na lidská sídla, regiony a životní prostředí.

Poradenství

Projekty v oblasti elektromobility, především pak Smart Grid svým rozsahem dosahují až miliardových hodnot, přičemž v sobě kombinují množství vědeckých oborů, sektorů ekonomiky a řadu přirozených partnerů od jednotlivců po státní až nadnárodní instituce. Jejich komplexní řízení by mělo být spojeno s účastí expertů v oblasti projektového řízení, PR, ekonomie a to se zaměřením na elektromobilní problematiku.

Výzkum a vývoj

Technologické řešení aplikace projektů elektromobility (elektrické motory, baterie, inteligentní řídící systémy, Smart Grid, Smart meetering ….) je šancí pro český průmysl. Jedná se o vysoce high-tech obor s vysokou přidanou hodnotou, přičemž české společnosti se již v tomto oboru několikrát osvědčily (elektrobusy, trolejbusy, inteligentní řídící systémy apod.)

Vize řešení

Vysoké školství

Příslušné obory na našich vysokých školách (s výjimkou FD ČVUT, kde začíná) dosud neexistují. Požadavky na studium jsou typicky interdisciplinární, přičemž studium trvá 2 – 5 let. Další nejméně 2 roky jsou nutné na zapracování absolventa VŠ. Porovnáme–li tyto faktory s velmi konzervativními prognózou, která uvádí, že v roce 2015 bude v EU prodáno čtvrt milionu elektrických automobilů, vyvstává přirozeně otázka, kde získáme potřebné odborníky.

Část z nich se patrně přeškolí na základě vlastního studia. Tak se děje vždy, když se nějaký obor rychle rozvíjí. Byli jsme toho svědky např. při nástupu informatiky. To však v žádném případě nenahradí očekávanou potřebu absolventů, kteří se na tento obor v řádném studiu připravili.

Výzkum a vývoj

Aplikovaný výzkum a komercializace jeho výsledků vzhledem k relativní čerstvosti tématu elektromobilita vyžaduje vynaložení značných finančních prostředků a práci se značným komerčním rizikem. Podpora tohoto odvětví však přináší přínos při zvýšení orientace hospodářství na high-tech technologie s vysokou přidanou hodnotou.

Poradenství

Jaký je přínos poradenství a kvalitního managementu velkých projektů spojených s aplikací elektromobility do praxe ukazuje obrázek níže. V procesu životního cyklu lze po zkušenostech s aplikací Smart Grid vypozorovat hluboký pokles v zapojení účastníků a partnerů v projektu a to především po opadnutí prvotního nadšení nad rozhodnutím realizovat projekt, který má přinést značné zlepšení současného stavu. Takovýto propad vede ke zpožděním v projektu, který v takto rozpočtově náročných akcích může znamenat značné finanční ztráty. Zapojení poradců se zkušenostmi a know-how z realizace elektromobilních projektů má značný dopad na snížení propadu a zvýšení plynulosti realizace projektu. Tím dochází ke značným finančním úsporám.

[IMG]

Návaznost na strategické cíle ČR

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020

Pilíř - Efektivnost trhu zboží a služeb a zkvalitňování charakteristik podnikání

Využít skutečnosti, že samotná geografická poloha ČR je při splnění dalších podmínek významným zdrojem mnohdy efektivnějším než daňové úlevy.
Využít specifik ČR a vytvořit podnikatelské prostředí, které přispěje k volbě takových inovací, které odpovídají dlouhodobě koupěschopným trhům existujícím či anticipovaným (tzv. appropriate efficient technology) a místní regulaci (not all regulation is global).

Pilíř - Inovace

Zvýšit vzájemnou informovanost a motivaci pro spolupráci mezi podnikovým a VaV sektorem, která povede k vyššímu využití znalostního potenciálu akademických institucí pro inovace a růst v podnikovém sektoru, a to prostřednictvím rozvoje služeb podpůrné infrastruktury, směřováním VaV institucí k získávání soukromého financování a dalších nástrojů.
Vytvořit finanční, materiální, personální a další podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu ve vazbě na současný stav excelence ve výzkumu a také na potřeby a rozvojový potenciál v podnikové sféře.
Zacílit veřejnou podporu podnikání a výzkumu přednostně na identifikované klíčové technologické oblasti, které budou stanoveny na základě (i) analýz předpokládaného vývoje světové poptávky a vznikajících potřeb společnosti (foresight), (ii) zaměření VaV excelence a (iii) inovačního potenciálu podnikové sféry v ČR.

Národní inovační strategie České republiky

Prioritní osa - Excelentní výzkum
Priorita - Evropský výzkumný prostor – cesta k excelenci ve výzkumu

Zvýšit zapojení českých subjektů z veřejného i soukromého sektoru do evropských výzkumných aktivit. Nezbytné je důsledné vyhodnocování jednotlivých podpůrných mechanismů pro rozvoj mezinárodní spolupráce

Priorita - Zlepšení vnitřních podmínek a celkové připravenosti akademických institucí na spolupráci s podniky a komercializaci výsledků výzkumu

Zajistit špičkové poradenství a manažerské vzdělávání pro představitele výzkumných institucí v oblasti řízení VaV, nakládání s výsledky VaV, technologického transferu. Součástí by měla být podpora / zprostředkování šíření dobré praxe ze zahraničí

Prioritní osa - Inovační podnikání
Priorita Služby pro inovační podnikání

strategické řízení a inovační management – služby z oblasti market inteligence, internacionalizace a technologického foresightu usnadňují firmám orientaci ve svém vnějším prostředí a získávání strategických informací pro rozhodování a řízení interních procesů (vč. inovací). Mnoho (nejen) MSP upozorňuje na problémy s vlastním řízením interního prostředí firmy tak, aby podporovalo inovační proces. Za tímto účelem budou firmám (obvykle za úplatu) zprostředkovávány (i) služby manažerského vzdělávání a výměny dobré praxe v oblasti inovačního managementu (vč. vazby na management obchodu) a také (ii) poradenské služby mentoringu, coachingu na bázi služeb na míru pro jednotlivé firmy.

Dopravní politika 2014 – 2020 (v návrhu – verze 9.11.2012)

Priorita - Sociální otázky, zaměstnanost, vzdělávání, kvalifikace

Zajistit vzdělávání a přípravu odborníků na úrovni současných a budoucích úkolů v dopravě

Návaznost na kohezní politiku

Programovací období 2007 – 2013

V rámci tohoto programového období byla podpora vysokého školství, poradenství a výzkum a vývoj předmětem několika operačních programů. Vysoké školství bylo podporováno v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v rámci samostatné prioritní osy. Výzkum a vývoj byl podporován napříč sektory v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Poradenství při řízení projektů bylo předmětem podpory ve většině operačních programů, a to jako součást výdajů projektů na řízení a poradenské služby spojené s přípravou a realizací konkrétních projektů.

Programovací období 2014 – 2020

Tematický cíl 1: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací

posilování výzkumné a investiční infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu
podpora podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace
podpora technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k včasnému ověřování produktů, schopností vyspělé výroby a prvovýroby v oblasti klíčových technologií a šíření technologií pro všeobecné použití

Tematický cíl 8 : Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil

pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám

Tematický cíl 10: Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotní učení

zlepšování kvality, účinnosti a otevřenosti terciárního a rovnocenného vzdělávání, aby se zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání

Stake-holders

Garant problematiky dle zákona 2/1969 Sb., Kompetenční zákon

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu

Potenciální příjemci podpory
Terciální školství
Podnikatelé
Instituce VaV

Národní spolek pro elektromobilitu a podporu moderních technologií

Národní spolek pro elektromobilitu a podporu moderních technologií sdružuje jednotlivce a výzkumné a podnikatelské subjekty.
Jeho cílem je šířit osvětu v zavádění elektromobility a dalších moderních technologií českého původu a podporovat tuzemské výzkumníky a výrobce přinášející na trh inovativní výrobky v oblasti dopravy, energetiky a průmyslového strojírenství. Aktivně se brát za rovné podmínky a proti diskriminaci vůči ostatním subjektům působícím na trhu v České republice.
Spolek aktivně podporuje komunikaci a koordinuje aktivity všech subjektů podílejících se na vývoji a zavádění moderních technologií od vysokých škol a výzkumných center až po komerční subjekty podnikající v této oblasti s cílem vytvoření synergických efektů směřujících k naplnění základního cíle při zavádění elektromobility a dalších moderních technologií, jakožto prostředku ke zmírnění akutních strukturálních hrozeb naší civilizace, k vytvoření masivního prorůstového impulzu pro národní ekonomiku a k podpoře ambicí českých výzkumných, průmyslových, strojírenských a elektrotechnologických firem dostat se do elitní skupiny světových high-tech spolků.
Manifest ke stažení: Manifest elektromobility

Autoři:

Bc. Zdeněk Žák, starosta spolku
Ing. Vladimír Zadina, Allowance s.r.o., sekce Evropských fondů spolku
Prof. Ing. Zdeněk Votruba, CSc., ČVUT Fakulta dopravní